čtvrtek 24. ledna 2019

Filmová sklizeň: Best of 2018




Loňské sněhy jsou fuč, za okny mrzne až praští a tak opět uzrál čas na ohlédnutí se za uplynulým filmovým a seriálovým rokem. Osmadvacet navštívených projekcí hovoří jasně, pohodlnému přítmí kinosálu se furt nic nevyrovná a dokud nám ta lokální (mini)kina nezavřou, budu tam pečený vařený i letos. Z tuzemské produkční nadílky si mou plnou pozornost zasloužil snímek jediný, Domestik (r. Adam Sedlák) uhranul důrazným audiovizuálem i hereckým přednesem a byl z toho zážitek, který ve mně rezonuje dodnes. Docela výrazně u mě ochladl zájem o spektákly vycházející z komiksových předloh, kinoprojekce Avengers: Infinity War (r. Russo Bros.) a pokračování Deadpoola (r. David Leitch) jsem si ještě dopřál, ale ten zbytek nejspíš nebudu dohánět ani na alternativních nosičích. A může za to obzvlášť nedopečený Black Panther (r. Ryan Coogler), u kterého mi mozek vytékal ušima. Nějak jsem z toho vyrostl, či co. Navíc všechny ty naleštěné komiksovky vcelku hravě strčil do kapsy jeden maličký superhrdina s tváří Toma Cruise. Šestá Mission: Impossible (r. Christopher McQuarrie) s podtitulem Fallout měla vše, co u bijáků plných superhrdinů již nějakou dobu postrádám. Tedy zdravý nadhled, svěží nápady a fyzickou akci s téměř hmatatelnou dynamikou. Ethan Hunt si tak celou skvadru z Avengers dává k večeři.

úterý 20. listopadu 2018

Punisher MAX: Kingpin

Jason Aaron & Steve Dillon

Frank Castle. Punisher. Asi už ta jména mnozí z vás zaslechli. Kdysi oddaný manžel, milující otec a zasloužilý válečný veterán, dnes multifunkční stroj na zabíjení se sofistikovaností švýcarského nožíku. V minulosti si jej mimo jiných vzal na paškál známý zvrhlík Garth Ennis a bylo z toho celkem patnáct sebraných svazků plných krve, nezřízeného násilí a plnotučného kydlení. Tentokrát však tvůrčí otěže přebírá Jason Aaron a někteří z vás již jistě tuší, že tohle opět nebude žádná procházka růžovým sadem.

čtvrtek 5. dubna 2018

Royal City

Jeff Lemire
Image Comics, 2018

V rozhlase zrovna zmínili zprávu o definitivním ukončení provozu továrny na obytné moduly v jesenických Supíkovicích. Šlo o jednoho z největších zaměstnavatelů v kraji, přes 250 lidí tam ze dne na den přišlo o práci a vzhledem k mizivé nabídce volných pracovních míst jsou vyhlídky na budoucnost pro tamní obyvatele nepříliš příznivé. Pro zajištění rodiny, splácení půjček či hypoték a obstarání základních životních potřeb budou lidé muset za prací jezdit mimo region, případně své nároky srazit na životní minimum a spoléhat na státní systém sociálních dávek. Není to záviděníhodná situace, ale často bývá nevyhnutelná. Možná až moc často. Supíkovice totiž nejsou jedinou obcí s podobnou anamnézou. Stejně nepříjemná situace postihla i obyvatele fiktivního amerického městečka Royal City.

čtvrtek 22. března 2018

Essex County

Jeff Lemire
Top Shelf Productions, 2011

Nakrmte kuřata, podojte krávy, zastavte invazi marťanů!“ hlásá propagační materiál k cenami ověnčené komiksové trilogii Essex County z pera Jeffa Lemirea, jednoho z nejtalentovanějších autorů současnosti. Nebádejte teď po tom, nakolik je ten výrok o autorově nadání pravdivý a rovnou si přečtěte pár jeho knih. Sweet Tooth, Royal City, The Underwater Welder, Trillium, Plutona, Descender, Roughneck, Black Hammer... ať už totiž sáhnete po kterékoliv, s žádnou z nich nešlápnete vedle. Za to vám ručím svým levým varletem. Než mi však začnete jeho knížkami mlátit o hlavu a zlověstně při tom mávat žabikuchem, musíme si nejprve definovat, pro koho ten Lemire vlastně píše.

čtvrtek 11. ledna 2018

Filmová sklizeň: Best of 2017

Filmový rok zase skončil dřív než by jeden stačil říct "Kevin Spacey mě taky osahával" a je tu další pravidelná bilance těch nejsilnějších kinematografických zážitků. Loni se toho v kinech moc zásadního neudálo. Tedy filmů tam byla spousta, ale těch hodných zapamatování či ověnčení nějakou tou plaketou za zásluhy tam bylo vážně poskrovnu. Pohodlné přítmí kinosálu se podařilo využít celkem třiadvacetkrát (z čehož si to rovnou dvakrát slíznul nový Blade Runner) a protože holywoodské menu bylo tentokrát překvapivě skromné, vešlo se nám tam i rumunské civilní drama Zkouška dospělosti, bulharská hořká alegorie Glory či maďarská netradiční romance O těle a duši. A že to byly dobroty! Evropská kuchyně stále šmakuje. Jako bonus navrch jsme si na samém sklonku roku dopřáli dvanáctidílný seriálový maraton na jedno posezení (aka dřevěný zadek) s čerstvou novinkou Petra Zelenky Dabing Street. Je to velká paráda a milovníci kvalitní tuzemské tvorby nenačichlé prvoplánovou trapností se mají opět nač těšit. Akorát mě mrzí, že jsem si nechal pláchnout obnovenou premiéru druhého Terminátora. Arnoštovo „Hasta la vista, baby!“ na tom velkém plátně muselo vypadat náramně. Vím, je to na facku.

pátek 3. února 2017

Filmová sklizeň: Best of 2016



Viděl jsem v kině Kmotra a teď už můžu v klidu umřít. I tak by se dal shrnout celý loňský filmový ročník. Když k tomu navíc připočtu svou kinopremiéru nestárnoucí a stále úžasné Casablancy, Villeneuveovo prvotřídní scifíčko Příchozí, McCarthyho žurnalistickou pecku Spotlight, svérázným humorem nabité Správné chlapy a po delší době dva opravdu zdařilé české filmy (v tuzemské rovině bezkonkurenční Já, Olga Hepnarová a nenáročný, avšak příjemně odsýpající Rodinný film), vychází mi z toho vskutku úspěšný rok. Kino se mi tentokrát podařilo navštívit celkem jedenatřicetkrát, přičemž mi párkrát asistoval i malý Jonáš, kterého uhranula nejen nádherná Červená želva, ale i velmi povedená adaptace Knihy džunglí, spíše na setrvačnost spoléhající pixarovka Hledá se Dory, řemeslně i scenáristicky nedotažení Lichožrouti nebo animální taškařice Zootropolis, jež se dokonce vysápala až do samotného žebříčku nejlepších snímků. Jedna kopie už nám taky doma trůní na polici spolu s figurkami zvířecích protagonistů.

středa 4. ledna 2017

Lumberjanes

Noelle Stevensonová, Grace Ellisová, Shannon Wattersová, Brooke Allenová

Původně jsem čtení téhle knížky neměl v plánu. Dostala se mi do ruky zcela náhodou (kecám, pokukoval jsem po ní už jistou dobu) a když jsem se ji chystal balit do svátečního papíru s tím, že ji nadělím nějaké dobré duši pod jedli, nakoukl jsem dovnitř a okusil pár stran. A dřív než by jeden řekl "Nakatomi Plaza", měl jsem ji sfouknutou celou. Na jedno posezení. Kdo by to do publikace pro náctiletá děvčata řekl... třicetiletý fotr se u toho culil s širokým úsměvem od ucha k uchu jako malý špunt na lízátko v ruce. Možná proto, že Lumberjanes jsou ulítlejší verzí našich Rychlých šípů a já u foglarovek, táboření v Jezerní kotlině a imaginárního lovu bobříků strávil dětství. Ale možná to bude i tím, že tyhle holky prostě chytnou a nepustí.

pondělí 12. prosince 2016

Elektra: Atentát

Frank Miller & Bill Sienkiewicz

O Elektře Natchiosové vám nic neřeknu. Vím o ní celkem prd a jsem líný se teď zabývat rešerší, takže pokud vás tahle nemilosrdná kráska v karmínovém outfitu nějak víc zajímá, odkážu vás třeba sem. Prozradím vám jen, že ji v roce 1981 na stránky komiksu Daredevil porodil Frank Miller, aby ji pak o pár let později v téže sérii zase pochoval. Jenže to by nebyl Marvel, aby si své zajeté značky nehýčkal, takže je tady zase. Živá, zdravá a krapet zmatená. V případě téhle knihy nepotřebujete znát okolnosti vzniku postavy nebo jejího úmrtí, nemusíte mít načteny tuny nezáživných eventů nebo vedlejších příprcků. Atentát vezmete do ruky a jste tam. Tahle malovaná nádhera vás jednoduše ihned pohltí. Je tam ovšem nejedno "ale".

neděle 13. listopadu 2016

Vykopávka

Max Andersson


Tak jo, tohle bude rychlovka. Vykopávka je čiré zlo. Noční můra v papírové podobě. Těžkotonážní alternativa pro gurmány se silným žaludkem a bezbřehou tolerancí k odpudivé kresbě. Ze země tří korunek k nám doputovala publikace, jež zaujme zejména čtenáře libující si v existenciálních kuriozitách a hrubozrnných absurdismech. Zkrátka magory jako jsem já nebo vy.

čtvrtek 6. října 2016

A

Pavel Čech

Pavel Čech je v současnosti jedním z našich nejtalentovanějších autorů knih pro děti. Jeho dílo zahrnuje řadu bohatě ilustrovaných pohádkových publikací, včetně nádherně zpracovaných komiksů či vizuálních hříček balancujících na hranici mezi literaturou a sekvenčním uměním. Sám o sobě tvrdí, že má rád „zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borového lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství...“ a to vše se pokouší otisknout do své tvorby.

středa 28. září 2016

How to Talk to Girls at Parties

Neil Gaiman, Fábio Moon & Gabriel Bá

Neila Gaimana všichni znáte. Britská literární superhvězda s neposlušnými vlasy a rošťáckým kukučem, která naši fantazii již léta hýčká svou kouzelně podmanivou tvorbou, za niž sklízí jednu prestižní trofej za druhou a v mezičase ještě stíhá koketovat s Amandou Palmerovou (pokud neznáte ji, hanba vám!). Sandman, Černá orchidej, Nikdykde, Američtí bohové, Hvězdný prach, Kniha hřbitova, Oceán na konci uličky... co titul, to perla. Vedle knižních novel a scénářů ke komiksům má však na triku i řadu krátkých povídek. A obrázkovou adaptaci jedné z nich si nyní rozebereme v tomto článku.

pondělí 4. července 2016

Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití

Joe Kubert


Když se na sklonku osmdesátých let minulého století evropským komunistům začala drolit politická moc pod rukama, měla to už Jugoslávie za pár. Postupně se zhoršující hospodářská situace zvedla tsunami zaslepeného nacionalismu a do ulic vyrazila militantní havěť schovávající se pod záštitu oficiálních armádních praporů jednotlivých znepřátelených frakcí. Jednu z nich na počátku devadesátých let vedl tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Milošević, hlava socialistů, typický dařbuján z východního bloku, který svou protietnickou rétorikou dokázal nadchnout armádu nadržených samců se středověkými pudy. A tak se všichni ti nespokojení rolníci, traktoristé, pasáci a veksláci nechali naverbovat do řad srbské armády, plivli si do dlaní a střihli si jednu malou genocidu.

středa 22. června 2016

Parker: Lovec

Darwyn Cooke
 
Když na počátku šedesátých let minulého století americký spisovatel Donald Westlake chystal k vydání svou zbrusu novou kriminální novelu, jeho editor se ho zeptal, zda by nechtěl pozměnit její závěr a nenechal hlavního hrdinu uprchnout. Autor chvíli otálel, protože kniha byla původně koncipována jako uzavřený román, ovšem když mu editor přislíbil publikování série na pokračování s periodicitou tří knih ročně, nadšený Westlake na nabídku kývnul. A tak v roce 1962 vyšla první kniha ze série s podtitulem Lovec, která dychtivým čtenářům představila zarputilého zločince na cestě za tvrdou odplatou.

středa 15. června 2016

Hellboy: Ďáblova nevěsta a další příběhy

Mike Mignola, Richard Corben, Kevin Nowlan & Scott Hampton

Netrvalo to ani rok a už tady máme další hororový špalíček s naším oblíbeným rudým pekelníkem. V pořadí jedenáctý Hellboy s podtitulem Ďáblova nevěsta a další příběhy je posledním ryze povídkovým svazkem před finální trojicí knih, která učiní definitivní tečku za příběhovou látkou tkanou původním autorem Mikem Mignolou. Jak to celé s rohatým sudokopytníkem nakonec dopadlo je již nyní jisté. Závěrečný sešit série Hellboy in Hell je už pár dní na pultech a ohlasy napříč celým fanouškovským i kritickým spektrem o něm hovoří pouze v superlativech. My si na český překlad ještě nějaký ten pátek počkáme, do té doby však můžeme naše mlsné jazýčky obdařit neméně výživným soustem. Pojďme se tedy společně zakousnout.

pátek 3. června 2016

Myší hlídka: Podzim 1152

David Petersen

Tak copak to tady máme tentokrát? Z obálky na nás koukají tři udatní myšáci se zbraněmi v pacičkách a odhodlanými výrazy ve tváři. Aha, to bude nejspíš nějaké to lehké fantastično. A taky, že jo. Myší hlídka s podtitulem Podzim 1152 je prvním svazkem z prozatím třídílné komiksové série vyprávějící o dobrodružstvích antropomorfních myších strážců bedlivě střežících svá myší teritoria před nástrahami okolního světa. Pod knihu se autorsky podepsal rodák z amerického Michiganu David Petersen, překladu se ujal odborník na české slovo vzatý Jan Kantůrek (Úžasná Zeměplocha, Hellboy, Zámek a klíč) a tuzemské vydání posvětilo nakladatelství Comics Centrum. Máte-li doma náctiletou ratolest, kterou se vám nedaří vytrhnout ze spárů sociálních sítí, minecraftů a mrzkých videokanálů, okamžitě zbystřete zrak. Tahle publikace by ji totiž mohla přinejmenším zaujmout. A pokud zacílí na tu správnou krevní skupinu, je docela možné, že se pak na nějakou wifinu dočista zapomene.

pátek 29. dubna 2016

The Fade Out

Ed Brubaker & Sean Phillips


Pro komiksy s jemným obsahem přísady zvané noir či neo-noir, jak je dnes zvykem označovat díla odkazující na starou školu "černého" řemesla, mám nemalou slabost. Nevím, zda mě více přitahují chapadla organizovaného zločinu, pozadí zkorumpovaného systému, křehkost nádherných žen v nesnázích, či jenom to, že protagonista většinou vyprázdní flašku od whisky, aby s ní vzápětí flákl po hlavě nejbližšího Mirka Dušína a sebral mu kapesné. Nejspíš za tím bude kombinace uvedeného a když se navíc barvitého popisu charakterů ujme člověk s kumštem napsat krimi pecku rovnou od boku, jdou rázem veškeré zábrany stranou. Ze všeho nejvíce pak zbožňuji hořké detektivní příběhy odehrávající se v kulisách hříšného města andělů. Nikde jinde totiž nezakopnete o tolik zničených životů, pomačkaných osudů a zmařených budoucností. Tohle je místo, kterým se šíří skutečný strach a hnus. Vítejte v Los Angeles!

pondělí 11. dubna 2016

Joker: Oslava 75. výročí

Bill Finger, Bob Kane, Jerry Robinson a další






Na tuzemském komiksovém trhu se opět udál menší svátek. Nakladatelství BB/art tentokrát čtenářům naservírovalo publikaci vzbuzující rozruch, obdiv a u některých malověrných i rozpaky. Ty ale v tomto případě rozhodně nejsou na místě, protože pokud má tahle masivní antologie za cíl představit Batmanova arcizáporáka novým čtenářům a zároveň vzdát hold jeho autorům, splňuje téměř veškerá kritéria na výbornou. Ovšem to hlavní v sobě nezapře. Největší radost z ní totiž zaručeně budou mít fanoušci, kteří už mají s Batmanem něco načteno. A z vlastní zkušenosti mohu říct, že na mnoha místech budou přímo vrnět blahem. O tom ale až později, nyní si dáme jeden z těch sáhodlouhých úvodů pro komiksem neosvícené.

středa 27. ledna 2016

Filmová sklizeň: Best of 2015

A je to tady, vážení! Čerstvě z pece vytažený, do křupava propečený a celuloidem vonící žebříček největších filmových událostí uplynulého roku. Loni jsem se do přítmí kinosálu vmísil celkem čtyřiatřicetkrát, z toho dvakrát na jeden a týž film a počítám, že se na ty Star Wars zajdu mrknout ještě potřetí. Nemálo hodin padlo za vlast také v obýváku před televizí, kde jsem opět vyseděl důlek a občas se mohlo zdát, že jsem k tomu gauči dokonce přirostl (Narcos!). Vzhledem k tomu, že již nemám na pohyblivé obrázky tolik volného času jako dřív, je to snad poprvé, co jsem nestihl zkouknout žádnou novinku z jihokorejské produkce a toho černobílého umění bylo taky docela poskrovnu. O zameškaném Sorrentinovi ani nemluvě. Zato jsem zcela poprvé do biografu vytáhl synátora. Jeho životní kinopremiérou byla nádherně animovaná Píseň moře, což byl možná trochu nevhodně zvolený severský art pro odrostlejší klacky, takže ta ryzí bezbřehá zábava se dostavila až u celovečeráku s Ovečkou Shaunem. A pak už to jelo jako po másle, Mimoni, Malý pán, V hlavě, Peanuts, Malý princ... a já jsem rád, že konečně mohu zase chodit do kina na animáky a necítit se při tom nepatřičně. Myslím, že udička se zasekla a jednou nám z toho caparta vyroste podobně zanícený fanda do filmu.

pondělí 16. listopadu 2015

130

Nikkarin

Je to tady, přátelé! Nová Stotřicítka je konečně na pultech a těší se přízni věrných čtenářů. Ale že to byl porod. Možná si říkáte, že pět let v knižním byznysu není žádná doba, ovšem v navazující komiksové sérii je taková prodleva už docela signifikantní. Do zdržení zasáhly autorovy životní karamboly a odklad projektu na vedlejší kolej, poté i jistá tvůrčí nejistota spojená se ztrátou víry v pozitivní přijetí u čtenářského plebsu. Není tajemstvím, že vydání třetího dílu bylo spolufinancováno fanoušky skrze crowdfundingovou službu Katalyzátor, kde Nikkarinův komiks podpořila příznačná stotřicítka přispěvatelů, což mladému autorovi pozvedlo sebevědomí a obnovilo chuť v sérii pokračovat. Dobrá věc se nakonec povedla a my tak v rukou držíme třetí díl z plánované tetralogie. A vzhledem k tomu, že si nepamatuji, co jsem dělal včera, natož před pěti lety, vezmeme tu rekapitulaci rovnou z gruntu. Pohodlně se usaďte, Odysea začíná.

pondělí 2. listopadu 2015

Fatale

Ed Brubaker & Sean Phillips



Brubaker a Phillips. Přesně tak, máme tady další lekci z komiksového podhoubí nejvyšší jakosti. Fandové zmíněných autorů už jistě tuší, že tentokrát opět půjde o nevšední zážitek plný ostře řezaných bublin a temných zákoutí. Pokud se o sekvenční umění zajímáte trochu blíže a přesto tato jména vidíte prvně, nejspíš jste ve věku, kdy obrázkovému čtivu teprve přicházíte na chuť a skutečně dobrý komiks jste v ruce zatím nedrželi. Nevadí, váš čas přijde. Až si přelouskáte všechny ty Čtyřlístky, ninja želvy, kačery Donaldy a úžasné Spider-Many, utřete si mlíko z brady, oholíte první strniště a po těch nekonečných letech studií si vyděláte svou první korunu, půjdete do krámu a koupíte si Criminal. Nejenže to změní váš dosavadní pohled na "veselé obrázkové čtení", ale umožní vám to i blíže porozumět obsahu tohoto článku.