Mýty: Arabské noci (a dny)

Bill Willingham, Mark Buckingham & Jim Fern

Když Bill Willingham před třinácti lety představil svou zbrusu novou komiksovou sérii plnou pohádkových postav, nejspíš tehdy netušil, jak obrovský s ní sklidí úspěch. První příběh s názvem Legendy v exilu shrábly hned tři Eisnerovy ceny za nejlepší sérii na trhu a vzápětí se rozpoutala pohádková mánie. Letos v červenci Mýty završují svou dlouhou cestu a 150. číslem se definitivně se svými čtenáři loučí. Co s nimi bude dál je ve hvězdách. Jisté ovšem je, že Willinghamův odkaz žije dál a ať už se jeho postav ujme kdokoliv, bude mít u mě dveře vždy dokořán. Na primární sérii se za ta léta nabalila řada spin-offů (Fairest, Jack of Fables, Cinderella) a dokonce i jedna velmi povedená videohra (Fables: The Wolf Among Us). S televizním seriálem to sice úplně nevyšlo (Once Upon a Time je jen slabý odvar z původně plánované plnotučné adaptace), nevodí-li nás však Hollywood za nos, mohly by se Willinghamovy Mýty jednou dočkat stříbrného plátna. A to by byla krásná tečka za výtečnou komiksovou sérií. Pokud se jí tedy neujme Uwe Boll nebo nějaké podobné hovado.

Southern Bastards

Jason Aaron & Jason Latour

Vítejte na americkém jihovýchodě! V pustině, kde zdegenerovaní alkoholici bezostyšně močí psům do němých tváří, kde slabomyslní věří, že v televizi žije ďábel, kde se lidská sebranka rozmnožuje v karavanech plných kohoutů a slepic a kde jediným smyslem života zdejších chasníků je titul mistra v okresním fotbalovém přeboru. Odpustím si teď jízlivé narážky na adresu tuzemských maloměst a vesnic, protože by to bylo laciné (a taky proto, že by mi zhůvěřilá pražská kavárna hned vmetla do tváře můj původ z metropole od polských hranic) a přesunu se rovnou k jádru kudrnatého výstavního plemene. Proč byste si tedy měli tyhle Bastardy z jihu přečíst? Protože jak říká můj vulgární kolega ve zbrani Ondra Král: „Jason Kurva Aaron!“

Criminal: Poslední z nevinných

Ed Brubaker & Sean Phillips

Mým nejoblíbenějším komiksem v dětství byly příběhy Anči a Pepíka, kterými tenkrát do Čtyřlístku přispívala Lucie Lomová. Těsně v závěsu byl Sherlock Holmes Rudolfa Čechury s ilustracemi Marcela Steckera a je dost možné, že právě tehdy se začínala formovat moje láska k detektivnímu a kriminálnímu žánru. O pár let později jsem totálně propadl černobílému Sin City Franka Millera a ze zálohy na mě zaútočil David Fincher se svou Sedmičkou. Nakonec přišel Mario Puzo, kopl mě do koulí a když jsem se probral z agónie, ležel vedle mě výtisk Kmotra. Bylo vymalováno. Fell, 100 nábojů, Blacksad, Torpedo, Batman: Rok jedna, Cesta do pekel, Skalpy... už víte která bije?