Loňské sněhy jsou fuč,
za okny mrzne až praští a tak opět uzrál čas na ohlédnutí se
za uplynulým filmovým a seriálovým rokem. Osmadvacet navštívených
projekcí hovoří jasně, pohodlnému přítmí kinosálu se furt
nic nevyrovná a dokud nám ta lokální (mini)kina nezavřou, budu
tam pečený vařený i letos. Z tuzemské produkční nadílky si
mou plnou pozornost zasloužil snímek jediný, Domestik
(r. Adam Sedlák) uhranul důrazným audiovizuálem i hereckým
přednesem a byl z toho zážitek, který ve mně rezonuje dodnes.
Docela výrazně u mě ochladl zájem o spektákly vycházející z
komiksových předloh, kinoprojekce Avengers: Infinity War (r. Russo Bros.) a pokračování Deadpoola
(r. David Leitch) jsem si ještě dopřál, ale ten zbytek nejspíš
nebudu dohánět ani na alternativních nosičích. A může za to
obzvlášť nedopečený Black Panther (r. Ryan Coogler), u kterého mi mozek vytékal
ušima. Nějak jsem z toho vyrostl, či co. Navíc všechny ty
naleštěné komiksovky vcelku hravě strčil do kapsy jeden maličký
superhrdina s tváří Toma Cruise. Šestá Mission: Impossible (r. Christopher McQuarrie) s podtitulem Fallout
měla vše, co u bijáků plných superhrdinů již nějakou dobu
postrádám. Tedy zdravý nadhled, svěží nápady a fyzickou akci s
téměř hmatatelnou dynamikou. Ethan Hunt si tak celou skvadru z
Avengers dává k večeři.