Hellboy: Paskřivec a další příběhy

Mike Mignola, Richard Corben, Duncan Fegredo a další

Tak jo. Máme tady jubileum. Desátá kniha v komiksové řadě, to už je pádný důvod k malé oslavě. Natož u nás, v zemi, kde se knižní obrázkové série příliš vysokých věků zase tak často nedožívají. Vzpomeňme na Parchanty, Thorgala či nedávno zaříznutou DMZ. Vždyť to byly ještě děti! Něco takového však už Hellboyovi naštěstí nehrozí. Rudý sudokopytník to u nás dotáhl do puberty, přičemž český vydavatel úspěšně dohání originální řadu, kde se číslování prozatím zastavilo na třinácti knihách. A to včetně nejčerstvějšího přírůstku s názvem Hellboy in Hell, ve kterém se po delší době za kreslířské prkno vrátil sám otec série Mike Mignola. A vězte, že peklo v jeho podání nemá obdoby.

Rudo

Daniel Majling

Nestává se zase tak často, aby mě komiks přinutil k hurónským explozím smíchu a nekontrolovatelnému hýkání nadšením. Tentokrát jsem se však střetl s něčím, co mi roztřáslo bránici natolik, že to hnulo tektonickou deskou a vyvolalo mírné zemětřesení. Rodákovi ze Slovenska Danielu Majlingovi se podařilo nevídané. Nejenže mě jeho Rudo dokonale odrovnal, ale zároveň v československém komiksovém rybníčku potopil veškerou žánrovou konkurenci. Mašek s Babanem narazili na osudový ledovec, Opráski sotva lapají po dechu a Broka Špindíru už pomalu žerou ryby.

Mýty: Arabské noci (a dny)

Bill Willingham, Mark Buckingham & Jim Fern

Když Bill Willingham před třinácti lety představil svou zbrusu novou komiksovou sérii plnou pohádkových postav, nejspíš tehdy netušil, jak obrovský s ní sklidí úspěch. První příběh s názvem Legendy v exilu shrábly hned tři Eisnerovy ceny za nejlepší sérii na trhu a vzápětí se rozpoutala pohádková mánie. Letos v červenci Mýty završují svou dlouhou cestu a 150. číslem se definitivně se svými čtenáři loučí. Co s nimi bude dál je ve hvězdách. Jisté ovšem je, že Willinghamův odkaz žije dál a ať už se jeho postav ujme kdokoliv, bude mít u mě dveře vždy dokořán. Na primární sérii se za ta léta nabalila řada spin-offů (Fairest, Jack of Fables, Cinderella) a dokonce i jedna velmi povedená videohra (Fables: The Wolf Among Us). S televizním seriálem to sice úplně nevyšlo (Once Upon a Time je jen slabý odvar z původně plánované plnotučné adaptace), nevodí-li nás však Hollywood za nos, mohly by se Willinghamovy Mýty jednou dočkat stříbrného plátna. A to by byla krásná tečka za výtečnou komiksovou sérií. Pokud se jí tedy neujme Uwe Boll nebo nějaké podobné hovado.

Southern Bastards

Jason Aaron & Jason Latour

Vítejte na americkém jihovýchodě! V pustině, kde zdegenerovaní alkoholici bezostyšně močí psům do němých tváří, kde slabomyslní věří, že v televizi žije ďábel, kde se lidská sebranka rozmnožuje v karavanech plných kohoutů a slepic a kde jediným smyslem života zdejších chasníků je titul mistra v okresním fotbalovém přeboru. Odpustím si teď jízlivé narážky na adresu tuzemských maloměst a vesnic, protože by to bylo laciné (a taky proto, že by mi zhůvěřilá pražská kavárna hned vmetla do tváře můj původ z metropole od polských hranic) a přesunu se rovnou k jádru kudrnatého výstavního plemene. Proč byste si tedy měli tyhle Bastardy z jihu přečíst? Protože jak říká můj vulgární kolega ve zbrani Ondra Král: „Jason Kurva Aaron!“

Criminal: Poslední z nevinných

Ed Brubaker & Sean Phillips

Mým nejoblíbenějším komiksem v dětství byly příběhy Anči a Pepíka, kterými tenkrát do Čtyřlístku přispívala Lucie Lomová. Těsně v závěsu byl Sherlock Holmes Rudolfa Čechury s ilustracemi Marcela Steckera a je dost možné, že právě tehdy se začínala formovat moje láska k detektivnímu a kriminálnímu žánru. O pár let později jsem totálně propadl černobílému Sin City Franka Millera a ze zálohy na mě zaútočil David Fincher se svou Sedmičkou. Nakonec přišel Mario Puzo, kopl mě do koulí a když jsem se probral z agónie, ležel vedle mě výtisk Kmotra. Bylo vymalováno. Fell, 100 nábojů, Blacksad, Torpedo, Batman: Rok jedna, Cesta do pekel, Skalpy... už víte která bije?

Gunsmith Cats

Keniči Sonoda

Nazdar Kamile, poslyš, přišly mi ty Gunsmith Cats, ale asi to budem muset reklamovat. Má to blbě přilepenou obálku, řazení panelů nějak nesedí, děj vůbec nedává smysl a ke všemu je to celý černobílý. Vypadá to na chybu tiskárny. Jo počkej, teď to tady čtu... ona je to asi manga, ty vole. No mně ty oči přišly nějaký divný, tak potom se vše vysvětluje. Hele, vážně na tohle chceš recenzi?