Rudo

Daniel Majling

Nestává se zase tak často, aby mě komiks přinutil k hurónským explozím smíchu a nekontrolovatelnému hýkání nadšením. Tentokrát jsem se však střetl s něčím, co mi roztřáslo bránici natolik, že to hnulo tektonickou deskou a vyvolalo mírné zemětřesení. Rodákovi ze Slovenska Danielu Majlingovi se podařilo nevídané. Nejenže mě jeho Rudo dokonale odrovnal, ale zároveň v československém komiksovém rybníčku potopil veškerou žánrovou konkurenci. Mašek s Babanem narazili na osudový ledovec, Opráski sotva lapají po dechu a Broka Špindíru už pomalu žerou ryby.

„Lidi jsou ve své podstatě dobytek.“

Občas si s gustem pošmáknu na jemných existenciálních humorech ve stripech Peanuts, Macanudo či Calvin a Hobbes, pravidelně mi tvář rozjasní interentoví Cyanide & Happiness (obzvlášť Kris Wilson je obludné hovado) nebo bezohledný surrealismus Joana Cornelly. Miluju Maxe Cannona a jeho sadistický Red Meat, smíchem učůrávám u Kontejneru i Pixyho Maxe Anderssona, účinnou masáž bránice mi dopřává Kyle Baker s kovbojem Wallym a perverzního Wilsona Daniela Clowese jsem přečetl už třikrát. Líbí si mi lehce obskurní humor a nestydím se za to. Spousta lidí v mém okolí tomu nerozumí a má mě za vyšinutého magora bez špetky vkusu. Nevadí, ať si dál čtou svoje Hajzly, Korektory a Kritiky. V pekle už pro ně zahřívají speciální koutek v oddělení análního prznění.

- „Ženy milují, když je muž dokáže rozesmát.“

- „Ano, proto mají cirkusy takový problém sehnat klauny. Většina se do třicítky ušoustá k smrti.“

Titulní postavou černobílého komiksu je asociální vyvrhel, vztahový terminátor, nezdravým cynismem nasáklá houba, neduživý intelektuál a skeptik každým coulem. To není pět různých osob, to je Rudo. Vím, říkáte si, rozený sympaťák do nepohody. Někteří v něm ovšem mohou vidět nevyzrálého třicátníka s defektním pohledem na svět, popřípadě striktně racionálního nadsamce, co chodí na rande leda se svojí pravačkou. Takoví by si ale měli zajít k očaři, aby jim seřídil zornice, protože Rudo je především upřímný člověk, který to s vámi myslí dobře. Akorát je odsouzen k životu na planetě plné debilů a semetrik. Věčným outsiderům by se Rudo mohl zamlouvat.

„Aramejština je dost nepraktický jazyk, když tě unese gang sekulárních humanistů z budoucnosti.“

Z jakéhosi nevysvětlitelného důvodu má Rudo přátele. Nejprve jsem autora podezříval, že jde pouze o imaginární loutky nastrčené Rudovým podvědomím, když ale jednotlivé entity poznáte blíže, zjistíte, že se v nich zrcadlí docela důvěryhodné existence. Nejlepší přítel Lamma je luteránský farář, co pro dobrou radu či ironickou poznámku nechodí daleko. Kamarád z dětství a tak trochu psychopat Soetkin má strach z nemocí, vředů a smrti obecně. A krásná Nela, bývalá (a samozřejmě i platonicky současná) láska je k Rudovu nepolevujícímu údivu vdaná za to nejpitomější stvoření pod sluncem. Z čehož plyne spousta výživných humorů na téma "dement z fitka".

„Když se ve třiceti začnete pomočovat jen proto, že si vaše bradavka otevřela psychiatrickou praxi, víte, že čas dětské nevinnosti je definitivně pryč.“

Devět uzavřených povídek je z velké části postaveno na vtipné interakci mezi zmíněnou čtveřicí. Ostrý černý humor, ironie a nadsázka i jemné absurdno, to vše jsou ingredience, které z Rudy dělají vysoce zábavnou hříčku. Sem tam se do dění opakovaně zapojuje postava ujetého psychologa, na neplánovanou návštěvu zavítá Salman Rushdie, naladíme televizní kanál, který vysílá pouze pravdu, zjistíme, že John Lennon je v podstatě zlomyslný člověk, vyslechneme si Rudovy mluvící bradavky rozjímající nad smyslem jejich existence a nakonec možná přijde i Ježíš Kristus. A v neposlední řadě zde není nouze ani o trefné popkulturní šťouchance. Charles Manson škrtící Justina Biebera nebo Muhammad Atta prznící Bee Gees jsou pouhou špičkou ledovce (ano, přesně toho, který potopil Maška s Babanem).

„Mám vás rád a čestné slovo, že se to jednou naučím říkat i bez ironického podtónu.“

Rudo je v podstatě vyvážený sitcom s jízlivostí South Parku a hravostí raných komedií Woodyho Allena, u něhož předtočený smích zaznívá v každém druhém panelu. A neklouže se jen po povrchu, Rudovy myšlenkové pochody mají místy hloubku, jenž nejednoho cynika chytnou za srdíčko: „Kdybych neměl imaginaci, neuměl bych milovat. Když Jan psal, že Bůh je láska, určitě narážel na jeho imaginárnost. Naše imaginace nás dělá lepšími. Jen díky ní jsme schopní milovat celý ten svět okolo, i když je to ve skutečnosti pěkně zkurvené místo.“ Tahle kniha by z fleku mohla konkurovat na Eisnerech světovým komiksům v cizojazyčné kategorii. Tolik kvalitního humoru pod jednou střechou se totiž většinou nevidí.

„Proč tě mrzí neúspěch u ženy, která by na svůj vkus mohla získat invalidní důchod? Ber to jako kompliment!“

Minimalistická kresba načrtnutá v ryze humusáckých digitálních konturách není něco, z čeho byste výskali okouzlením. Svůj účel však přesto plní na výbornou. Nenápadné grimasy, pozdvižená obočí, koulení očima, pohyb rtů či nenadálý záběr detailu mnohdy stačí ke znásobení dialogem vybroušeného vtipu. Nedokážu si představit Ruda v rukou schopnějšího kreslíře. Můj mozek by v takovém případě nejspíš implodoval pod nátlakem dokonalosti a knihu bych rozdával zdarma lidem na potkání. Bezvadný scénář zde zcela zakrývá nedostatky v ilustracích, jsem tedy ochoten slevit z nároků a s čistým svědomím Rudovi uděluji status "Nejhnusnější komiks roku s maximálním hodnocením".

„Tvor, který nevydrží v mikrovlnce ani dvě minuty, přestože jsem ho oblékl do skafandru z alobalu, si nazaslouží žít.“

Zůstává s podivem neochota slovenských nakladatelů vydat národní rodinné stříbro na domácí půdě v autorově mateřštině. Jakoby se na východě za své mladé a talentované komiksové autory styděli, viz povedená Divočina Mikuláše Podprockého, která vyšla u českého Arga. Daniel Majling (ročník 1980) je dramatik a scenárista s působištěm v Bratislavě a Rudo je jeho komiksovou prvotinou. A já pevně doufám, že nezůstane jeho labutí písní. Máte-li hokej ve vztazích a sociální interakce jsou pro vás španělskou vesnicí, Rudo vám trn z paty nevytrhne. Ale zaručeně vás pobaví a ubezpečí, že na tom ještě nejste úplně nejhůře. Fuck!