Borag Thungg, Earthlet!
Ještě před Strážci, před V jako Vendeta, existoval Tharg.
Alan Moore, ten zarostlý nemytý mág, co už slušnou řádku let úspěšně čaruje se slovy, začínal kdysi dávno v britském komiksovém týdeníku 2000AD. Zde se po boku nemilosrdně spravedlivého Soudce Dredda pravidelně vyskytoval i návštěvník z kosmu, mocný Tharg. Ten měl v plátku na starost úvodníky, dopisní rubriku a občas se objevil v nějakém tom stripu. Psal se rok 1980, Československo se odívalo do rudé, já sbíral houby do košíku a relativně mladý Moore přistoupil na nabídku psát scénáře k zavedené sérii s názvem Tharg's Future Shocks.
Krátké, úderné a hlavně velmi vtipné povídky měly za cíl především polechtat čtenářovu bránici, což se Moorovi dařilo na výbornou (sérii psali mj. i Neil Gaiman, Peter Milligan nebo Grant Morrison). V Moorově podání se jedná o humorně zvrácené jednohubky napěchované sci-fi terorem, ve kterých není nic takové, jak se na první pohled zdá. Až si jeden říká, kde se ten svěží vtip v Moorovi vzal - jeho pozdější tvorba je formována spíše temnějšími žánrovými odstíny - od politické dystopie a terorismu (V jako Vendeta) přes existenciální thriller (Strážci), odvážné erotické fantazie (Ztracené dívky) a hororovou romanci (Bažináč) po surovou konspiraci s Jackem Rozparovačem (Z pekla).
Alan Moore |
Výtečná fabulace a překvapivě vypointované zápletky, většinou na ploše dvou, tří stran (tady turban dolů, shazovat prvotřídní napalm inteligentního humoru v takových dávkách bez kvalitativních výkyvů je kumšt), jsou doprovázeny vkusnou černobílou kresbou různých autorů. Tehdy to byli ještě nevycválaní zelenáči s inkoustem na bradě, dnes se však k některým z nich modlí zástupy fanoušků podřezávajíc obětní podsvinčata jakožto důkaz nehynoucí oddanosti. Bratry v tuši jsou totiž osobnosti jako Ian Gibson, John Higgins, Paul Neary, Bryan Talbot, Dave Gibbons, Alan Davis či Steve Dillon. Nádech amerických brakových filmových hororů a scifíček z padesátých let minulého století je v jejich obrázcích nebezpečně hmatatelný.
Kniha kompletuje všechny díly Future Shocks psané Moorem, včetně série Tharg's Time Twisters (povídky zaměřené na cestování časem se spoustou zábavných paradoxů, ale i náznaky tragična) a seriálu na pokračování, jehož hrdinou je Abelard Snazz, čtyřoký "geniální" mutant (ani tady Moore nešetří notně ujetou sci-fi tématikou). Vše vycházelo pod hlavičkou 2000AD v období let 1980-1983.
A o čem že jsou Future Shocks? Tak kupříkaldu veršovaná báchorka A Cautionary Fable, ve které figuruje otesánek Timmy („This is the tale of Timothy Tate, a child too vile to contemplate. Obese, belligerent and rude, young Timmy was obsessed by food.“), paroduje King Konga včetně epického závěru s mrakodrapem. Samozřejmě nechybí důležité ponaučení o nestřídmém přežírání.
V Twist Ending budeme svědky interview s nejslavnějším spisovatelem sci-fi literatury, autorem bestsellerů Den obřího mývala nebo Útok zabijáckých pizz a odkryjeme tajemství jeho úspěchu.
Povídka Salad Days popisuje invazi mimozemské rasy vydávající se za humanitariány („We are humanitarians, and love humanity. We come with purely humanitarian intentions.“), načež se z vesmírného tělesa vyvalí obří zelenina a žačne požírat lidstvo (vegetariáni mají přednost).
Bryan Talbot se podílel na The Wages of Sin!, zde navštívíme prestižní akademii pro padouchy, jejímiž absolventy jsou ti nejkrutější vládci vesmíru.
U The Wild Frontier jsem se válel smíchy. Drancování zlotřilých oktobanditů na divokém západě vede padouch Billy the Squid (chobotnice na koni!), do cesty se mu však postaví několikanásobně rozmnožený maskovaný hrdina - Clone Ranger.
The Reversible Man vypráví životní příběh muže náhle umírajícího na infarkt - na obrázcích sledujeme jeho pozpátku se odvíjející život, přičemž děj je vyprávěn jakoby v přirozené chronologické posloupnosti - v práci oslavují jeho příchod z důchodu a kradou mu ze zápěstí zlaté hodinky, na hřbitově exhumují jeho matku, kterou pak navštěvuje v nemocnici, manželka jde do porodnice s dítětem a vrací se bez něj. Je to jedna z nejpovedenějších povídek v knize.
No People! - v roce 6519 je lidské pokolení dávno minulostí a mimozemská civilizace, nyní obydlující naši planetu, se pokusí zrekonstruovat každou historicky významnou osobnost, aby ji pak zavřela do lidské zoo za účelem vlastního pobavení. Albert Einstein byl oživen rovnou dvakrát, čistě ze zvědavosti zda společně se svým identickým kolegou přijdou na to, co se jim stalo. Caesar, Napoleon, Hitler (se svým památným proslovem: „Donner und blitzen! Sturm und drang! Hansel und Gretel!“) a další vojevůdci následně převezmou planetu zpět do svého držení.
Pokud se vám zamlouvaly Moorovy humoristické kusy otišťované v Crwi (Jack B. Quick, D.R. & Quinch) budete u Future Shocks chrochtat blahem. A sežeňte si to raději dřív, než vás sežehne smrtelný paprsek z blasteru nasraného emzáka. Splundig Vur Thrigg.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.