Sága

Brian K. Vaughan & Fiona Staplesová

Komiksy už čtu nějaký ten pátek. Když zabrousím do vzdálené minulosti, vzpomínám si, že jsem po obrázcích ve Čtyřlístku jezdil prstem ještě dřív, než jsem se naučil všechna písmenka. Díky vytrvalosti rodičů a špetce zvídavosti jsem nakonec přelouskal svůj první příběh o tom jak máma mele Emu a maso, ale ty barevné obrázky s bublinama už mi v hlavě zůstaly napořád. Dneska už ovšem tolik nežasnu nad Myšpulínovými vynálezy a nepřemýšlím o tom, copak asi má ta Fifinka pod sukýnkou. Ne, dneska čtu Ságu.

Monstrbichle: Conan a ti druzí

Nedávno jsem v jedné z diskuzí narazil na často se opakující dotaz: „Když teď vycházejí ty větší bichle... myslíte, že by podobný zájem byl i o nějaké souhrnnější vydání Soudce Dredda?“ Dredda pak v podobně mířených otázkách střídají různé tituly a tazatelé tiše vyčkávají, zda si jejich zájmu všimne některý z vydavatelů. Comics Centrum u čtenářů loni zabodovalo Kurva Velkým Sin City a Pekelnou knižnicí s Hellboyem. Já jsem si při oznámení obou kousků prošel mírným vzrušením (v případě Sin City doprovázeného laxním ztopořením) a říkal si, už je to tady! Teď to u nás konečně bude jako v té Américe. Krásné velké knížky plné obrázků, které nám při zvedání strhnou kýlu. A když přijde návštěva, bude se zvědavě ptát, co že to mám v knihovně za KURVU.

Luthor

Brian Azzarello & Lee Bermejo

Člověk je od samého prvopočátku své existence předurčen k nadvládě. A to nejen nad veškerým tvorstvem, ale především sám nad sebou. Genetické propozice nám v téhle partičce pokeru zkrátka zajistily čistou postupku. Někdo překonává osmitisícové vrcholy nebo kandiduje na prezidenta, jiný zase loví platinové trofeje ve videohrách nebo pěstuje nejkrásnější orchideje. Tamta dostala Nobelovu cenu za mír, tamten živí sedmičlennou rodinu a támhleten prcek o tom ještě neví, ale jednou daruje svou ledvinu zcela neznámému člověku a zachrání ho tak před jistou smrtí. Všichni se s tím vypůjčeným časem pereme po svém a dokud nepřijdeme o vlastní důstojnost, budeme pány všehomíra do skonání věků. Nevím jak vy, ale i já denodenně mířím k vyšším metám. Utřít prach, napsat článek, vzít znovu do ruky kytaru, být ten nejlepší táta na světě... Nadšení hnout se z místa a začít něco dělat sice většinou vyprchá po prvním šálku ranní kávy, ale i ta snaha se počítá, ne? Důležité je neusnout, vyburcovat se a posunout se dál, dokázat sobě i celému vesmíru, že ty zlaté medaile za perfekcionismus máme oprávněně. Své by o tom mohl vyprávět muž, který svůj život zasvětil honbě za lidskou dokonalostí.

Zámek a klíč: Koruna stínů

Joe Hill & Gabriel Rodriguez

„Počkejte, vy si čtete Korunu stínů až teď? Proč vám to, k čertu, trvalo tak dlouho?“ ptá se v úvodu hlava pomazaná a král komiksového všehomíra, Brian K. Vaughan... a já mu lakonicky odpovídám: Protože žijeme v zaprděný společnosti, kde na komiksy nahlížejí jako na něco dětinského nebo výstředního a tak se na jejich vydávání musíme skládat sami. Což chvilku trvá, protože ty knížky taky něco stojí, že jo. Není náhoda, že jako první s plánem na vydávání komiksů formou hromadného spolufinancování přišlo právě Comics Centrum. Vydavatelství, které na náš trh v minulosti přineslo nejeden zajímavý titul (Hellboy, Vrána, Sin City) již léta vytrvale bojuje s tvrdohlavostí knihkupců a lidskou omezeností. Tam, kde ostatní ztratili chuť pokračovat a vydávání obrázkových knížek prakticky zařízli (Netopejr, Mot, Sýpka), Comics Centrum tlačí káru dál a díky nekonečnému entuziasmu zúčastněných se mu ji i navzdory finančním úskalím a nepřízni trhu víceméně daří udržet na trati bez ztráty kytičky. Pomineme-li zajeté nakladatelské domy, jež vydávání komiksových publikací z velké části financují ziskem přitékajícím z knižního trhu (Albatros, BB/art) a všemohoucí božstvo, které nám ty komiksy už dlouhá léta vydává jakýmsi zázrakem (Crew), je Comics Centrum jediným vydavatelem, jenž v nouzi nejvyšší sáhl po modelu podobném tzv. crowdfundingu, tedy z velké části fanouškovském spolufinancování předem vybraného projektu. Po úspěšném nastřádání potřebného množství objednávek (nutno podotknout, že vydavatel peníze vybírá až poté, co kniha vyleze z tiskárny) tak ve zbrusu nové edici "Na přání" vyšlo druhé pokračování horové série Zámek a klíč s podtitulem Koruna stínů. Haleluja, Parchanti se nekonají!

Bullseye: Greatest Hits

Daniel Way & Steve Dillon

Když se použije anglický výraz "bullseye", znamená to "trefu do černého". A přesně tak by se dal charakterizovat i komiks nahlížející do pohnuté historie stejnojmenného záporáka s dokonalou muškou a terčem na čele. Bullseye se poprvé objevil v roce 1976 na stránkách komiksové série Daredevil a nad kolébkou s novorozeným padouchem tenkrát stáli Marv Wolfman a John Romita. Autoři mu vedle psychopatických sklonů dali do vínku schopnost perfektně zacílit a fatálně zlikvidovat jakýkoliv objekt libovolným předmětem. Nechte před ním ležet pětník, kancelářskou sponku nebo párátko a vězte, že v mžiku oka máte díru v hlavě. Bullseye zkátka dokáže jediným přesně mířeným hodem udělat z čehokoliv smrtící zbraň a umí toho setsakra dobře využít. Ke kariéře nájemného zabijáka to potom už byl jenom krůček.

Baltimore

Mike Mignola, Christopher Golden & Ben Stenbeck

To si takhle v klídečku bojujete na francouzské frontě, kryjete se v zákopech, koutkem jednoho oka sledujete krvavou řež a v ní umírající kolegy ve zbrani, koutkem toho druhého zase vřískající důstojníky, kteří vás ženou vstříc lačnému masomlýnku a skrz filtr plynové masky stěží lapáte po dechu, protože adrenalin a všudypřítomné peklo z vašeho mozku začínají dělat fašírku. A kdyby se vašim rozteklým nervům náhodou zdálo, že už toho bylo dost a že je nejvyšší čas vzít si trvalou dovolenou v neoznačeném hrobě, na Zemi sestoupí pradávné zlo. Píše se rok 1916, v Evropě zuří světová válka a nad lidstvem se stahují mračna.