Horda krvelačných upírů z mrazivého severu Ameriky jednoznačně patří k těm největším sviním, jaké se kdy ocitly v hororovém žánru. Jejich domovem je Aljaška. V klidu si počkají na pořádné setmění (a polární noci bývají setsakra dlouhé), pak s razancí kombajnu zmasí všechny obyvatele předem vybraného městečka a po vydatné hostině zase s plnými žaludky ulehnou ke spánku. A tak to dělají pořád dokola. Žádný česnek, žádný krucifix, žádná svěcená voda. Na tyhle krvesaje je i Sarah Palinová krátká.
Poprvé nám tahle zubatá hovada představil komiksový scenárista Steve Niles v roce 2002 a hned zabodoval. Komiks dokonce vyšel u nás v českém překladu a podle úspěšné předlohy byl později natočen i vynikající film. Na sérii 30 Days of Night pak mimo Nilese pracovalo i několik dalších autorů. Jedním z nich je Joe Lansdale.
Rok 1943. V arktických mořských hlubinách si to šine německá ponorka označená hákovým křížem. Kapitán vydá rozkaz a z komory pro torpédo vystřelí obří ocelová kapsle se šmouhami od krve. Ta se zavrtá hluboko do ledovce a zůstane v něm.
Střih. Rok 2004, Aljaška. Městečko Barrow právě opouští tlupa upírů od hlavy k patě zbrocených krví a jejich vůdkyně si odnáší živou trofej v podobě mladé dívky. Blíží se svítání, zalezou tedy do svého temného příbytku, zubatá megera přibije dívku nohama ke stropu a uřízne jí hlavu. Upíři povečeří a jdou na kutě. Při dalším setmění se totiž chystají dorazit skupinku přeživších.
„Fucking sunlight.“
Skupinu vede přítelkyně oné nebohé dívky a přestože je psychicky zcela na dně, slibuje upírům pomstu. Přeživší seberou poslední zbytky sil a prchají do nejbližšího města. Problém je, že město je od Barrow vzdáleno sto mil a cesta vede skrze ledovou pustinu. Zdrojů potravy ubývá a hladových krků přibývá.
Střih. 28 dní poté, stanice pozorovatelů klimatických změn. Sledujeme členy výzkumného týmu, kterak právě vytahují prapodivnou zapečeťenou nádobu ve tvaru torpéda z téměř roztopeného ledovce (globální oteplování je prevít) a z jejího vnitřku se ozývá pravidelné klepání. Jen pro zajímavost - hlavou týmu je opět žena (nevím, co tím autor sledoval, ale začal jsem si připadat méněcenný). V tu chvíli ke stanici dorazí i notně vyhladovělá a prořídlá partička z Barrow a v mdlobách blábolí cosi o upírech. Ti jsou už dorůžova vyspinkaní a protože jim zase kručí v bříšku, chystají se na lov. Zda lidé přežijí nájezd upírské smečky a co je obsahem tajemné kapsle se dozvíte po přečtení téhle výborné minisérie.
„Sweet, sweet night. Oh, how I love you, you wonderful bitch.“
Spisovatel Joe R. Lansdale je autor mnoha románů a povídek. Jeho oborem jsou převážně horory, sci-fi, detektivky a westerny. Střihnul si i televizní scénáře k animovanému Batmanovi nebo Supermanovi. Vedle 30 Days of Night se podílel třeba na komiksových sériích s Jonahem Hexem či Barbarem Conanem. Já od něj dříve četl jen povídku z krimi antologie Gangland. Že je to profesionál každým coulem, dokazuje rychlopalnými dialogy a velmi zručným budováním hrůzné atmosféry. Děj pádí kupředu svižným tempem, plytké výplně se zde v žádném případě nevyskytují.
Ruku v pazouře s děsivým scénářem kráčí patřičně brutální kresba Sama Kietha. Něco podobného v hororu těžko uvidíte. Čistý teror, krvavé držky plné ostrých zubů, divoké střídání stylů kresby. Od cartoonového pojetí k realismu. V jedné chvíli se dočkáme vyloženě jednoduchých dětských malůvek, to když v silně naturalistickém flashbacku putují nehostinnou krajinou přeživší z Barrow. Infantilní a zároveň hrozivé.
Kietha buď milujete nebo nenávidíte. Pokud to druhé, přijďte si pro kopanec do koulí (ženy se nad sebou ještě zamyslí). Tenhle komiks se řadí ke špičce ve svém žánru a rozhodně by neměl chybět ve vaší sbírce.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.