Celluloid

Dave McKean

Chlápek se vrátí domů a zjistí, že jeho manželka je "herečka". I tak by se (ne)dal shrnout příběh z mysli vizionáře a umělce s nemalým talentem, jakým beze sporu Dave McKean oplývá. 

Na ploše nějakých tříset stran se rozehrává divadlo s nejedním tématem - samota, strach, chtíč, vášeň, vykoupení. Malá oslava voyerismu. To vše vyvedeno s citem McKeanovi vlastním. Komiks je zcela bez textu a není rozvržen do běžných políček, jedna kresba tak pokrývá vždy celou stránku, případně dvojstranu. Užití několika různých výtvarných technik (kresba/malba/koláž) při prolínání mezi 'realitami' je působivé a oku lahodící.

Nejraději mám 'ovocnou' pasáž (nikdy už nebudu nahlížet na hrušku tak jako dosud), jejíž barvy a styl mi vyloženě šmakovaly. Mnoho stránek funguje samo o sobě, nestyděl bych se je zarámovat a pověsit na zeď. Od děje nečekejte nic zásadního, přece jen se jedná spíše o to 'umění', ale listovat si sem a tam a kochat se tou krásou se dá vícekrát, ne jako je tomu u mnoha jiných komiksů, které přečtete a zahodíte nebo zakonzervujete v knihovně. Pokud se vám líbí McKeanovy obálky k Sandmanovi nebo vizuální stylizace jeho filmu Maska zrcadla (a jste starší 18-ti let), jděte do toho.