Elektra: Atentát

Frank Miller & Bill Sienkiewicz

O Elektře Natchiosové vám nic neřeknu. Vím o ní celkem prd a jsem líný se teď zabývat rešerší, takže pokud vás tahle nemilosrdná kráska v karmínovém outfitu nějak víc zajímá, odkážu vás třeba sem. Prozradím vám jen, že ji v roce 1981 na stránky komiksu Daredevil porodil Frank Miller, aby ji pak o pár let později v téže sérii zase pochoval. Jenže to by nebyl Marvel, aby si své zajeté značky nehýčkal, takže je tady zase. Živá, zdravá a krapet zmatená. V případě téhle knihy nepotřebujete znát okolnosti vzniku postavy nebo jejího úmrtí, nemusíte mít načteny tuny nezáživných eventů nebo vedlejších příprcků. Atentát vezmete do ruky a jste tam. Tahle malovaná nádhera vás jednoduše ihned pohltí. Je tam ovšem nejedno "ale".

Vykopávka

Max Andersson

Tak jo, tohle bude rychlovka. Vykopávka je čiré zlo. Noční můra v papírové podobě. Těžkotonážní alternativa pro gurmány se silným žaludkem a bezbřehou tolerancí k odpudivé kresbě. Ze země tří korunek k nám doputovala publikace, jež zaujme zejména čtenáře libující si v existenciálních kuriozitách a hrubozrnných absurdismech. Zkrátka magory jako jsem já nebo vy.

A

Pavel Čech

Pavel Čech je v současnosti jedním z našich nejtalentovanějších autorů knih pro děti. Jeho dílo zahrnuje řadu bohatě ilustrovaných pohádkových publikací, včetně nádherně zpracovaných komiksů či vizuálních hříček balancujících na hranici mezi literaturou a sekvenčním uměním. Sám o sobě tvrdí, že má rád „zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borového lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství...“ a to vše se pokouší otisknout do své tvorby.

How to Talk to Girls at Parties

Neil Gaiman, Fábio Moon & Gabriel Bá

Neila Gaimana všichni znáte. Britská literární superhvězda s neposlušnými vlasy a rošťáckým kukučem, která naši fantazii již léta hýčká svou kouzelně podmanivou tvorbou, za niž sklízí jednu prestižní trofej za druhou a v mezičase ještě stíhá koketovat s Amandou Palmerovou (pokud neznáte ji, hanba vám!). Sandman, Černá orchidej, Nikdykde, Američtí bohové, Hvězdný prach, Kniha hřbitova, Oceán na konci uličky... co titul, to perla. Vedle knižních novel a scénářů ke komiksům má však na triku i řadu krátkých povídek. A obrázkovou adaptaci jedné z nich si nyní rozebereme v tomto článku.

Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití

Joe Kubert

Když se na sklonku osmdesátých let minulého století evropským komunistům začala drolit politická moc pod rukama, měla to už Jugoslávie za pár. Postupně se zhoršující hospodářská situace zvedla tsunami zaslepeného nacionalismu a do ulic vyrazila militantní havěť schovávající se pod záštitu oficiálních armádních praporů jednotlivých znepřátelených frakcí. Jednu z nich na počátku devadesátých let vedl tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Milošević, hlava socialistů, typický dařbuján z východního bloku, který svou protietnickou rétorikou dokázal nadchnout armádu nadržených samců se středověkými pudy. A tak se všichni ti nespokojení rolníci, traktoristé, pasáci a veksláci nechali naverbovat do řad srbské armády, plivli si do dlaní a střihli si jednu malou genocidu.

Parker: Lovec

Darwyn Cooke

 

Když na počátku šedesátých let minulého století americký spisovatel Donald Westlake chystal k vydání svou zbrusu novou kriminální novelu, jeho editor se ho zeptal, zda by nechtěl pozměnit její závěr a nenechal hlavního hrdinu uprchnout. Autor chvíli otálel, protože kniha byla původně koncipována jako uzavřený román, ovšem když mu editor přislíbil publikování série na pokračování s periodicitou tří knih ročně, nadšený Westlake na nabídku kývnul. A tak v roce 1962 vyšla první kniha ze série s podtitulem Lovec, která dychtivým čtenářům představila zarputilého zločince na cestě za tvrdou odplatou.