Hellboy: Ďáblova nevěsta a další příběhy

Mike Mignola, Richard Corben, Kevin Nowlan & Scott Hampton

Netrvalo to ani rok a už tady máme další hororový špalíček s naším oblíbeným rudým pekelníkem. V pořadí jedenáctý Hellboy s podtitulem Ďáblova nevěsta a další příběhy je posledním ryze povídkovým svazkem před finální trojicí knih, která učiní definitivní tečku za příběhovou látkou tkanou původním autorem Mikem Mignolou. Jak to celé s rohatým sudokopytníkem nakonec dopadlo je již nyní jisté. Závěrečný sešit série Hellboy in Hell je už pár dní na pultech a ohlasy napříč celým fanouškovským i kritickým spektrem o něm hovoří pouze v superlativech. My si na český překlad ještě nějaký ten pátek počkáme, do té doby však můžeme naše mlsné jazýčky obdařit neméně výživným soustem. Pojďme se tedy společně zakousnout.

Myší hlídka: Podzim 1152

David Petersen

Tak copak to tady máme tentokrát? Z obálky na nás koukají tři udatní myšáci se zbraněmi v pacičkách a odhodlanými výrazy ve tváři. Aha, to bude nejspíš nějaké to lehké fantastično. A taky, že jo. Myší hlídka s podtitulem Podzim 1152 je prvním svazkem z prozatím třídílné komiksové série vyprávějící o dobrodružstvích antropomorfních myších strážců bedlivě střežících svá myší teritoria před nástrahami okolního světa. Pod knihu se autorsky podepsal rodák z amerického Michiganu David Petersen, překladu se ujal odborník na české slovo vzatý Jan Kantůrek (Úžasná Zeměplocha, Hellboy, Zámek a klíč) a tuzemské vydání posvětilo nakladatelství Comics Centrum. Máte-li doma náctiletou ratolest, kterou se vám nedaří vytrhnout ze spárů sociálních sítí, minecraftů a mrzkých videokanálů, okamžitě zbystřete zrak. Tahle publikace by ji totiž mohla přinejmenším zaujmout. A pokud zacílí na tu správnou krevní skupinu, je docela možné, že se pak na nějakou wifinu dočista zapomene.

The Fade Out

Ed Brubaker & Sean Phillips

Pro komiksy s jemným obsahem přísady zvané noir či neo-noir, jak je dnes zvykem označovat díla odkazující na starou školu "černého" řemesla, mám nemalou slabost. Nevím, zda mě více přitahují chapadla organizovaného zločinu, pozadí zkorumpovaného systému, křehkost nádherných žen v nesnázích, či jenom to, že protagonista většinou vyprázdní flašku od whisky, aby s ní vzápětí flákl po hlavě nejbližšího Mirka Dušína a sebral mu kapesné. Nejspíš za tím bude kombinace uvedeného a když se navíc barvitého popisu charakterů ujme člověk s kumštem napsat krimi pecku rovnou od boku, jdou rázem veškeré zábrany stranou. Ze všeho nejvíce pak zbožňuji hořké detektivní příběhy odehrávající se v kulisách hříšného města andělů. Nikde jinde totiž nezakopnete o tolik zničených životů, pomačkaných osudů a zmařených budoucností. Tohle je místo, kterým se šíří skutečný strach a hnus. Vítejte v Los Angeles!

Joker: Oslava 75. výročí

Bill Finger, Bob Kane, Jerry Robinson a další

Na tuzemském komiksovém trhu se opět udál menší svátek. Nakladatelství BB/art tentokrát čtenářům naservírovalo publikaci vzbuzující rozruch, obdiv a u některých malověrných i rozpaky. Ty ale v tomto případě rozhodně nejsou na místě, protože pokud má tahle masivní antologie za cíl představit Batmanova arcizáporáka novým čtenářům a zároveň vzdát hold jeho autorům, splňuje téměř veškerá kritéria na výbornou. Ovšem to hlavní v sobě nezapře. Největší radost z ní totiž zaručeně budou mít fanoušci, kteří už mají s Batmanem něco načteno. A z vlastní zkušenosti mohu říct, že na mnoha místech budou přímo vrnět blahem. O tom ale až později, nyní si dáme jeden z těch sáhodlouhých úvodů pro komiksem neosvícené.

Filmová sklizeň: Best of 2015

A je to tady, vážení! Čerstvě z pece vytažený, do křupava propečený a celuloidem vonící žebříček největších filmových událostí uplynulého roku. Loni jsem se do přítmí kinosálu vmísil celkem čtyřiatřicetkrát, z toho dvakrát na jeden a týž film a počítám, že se na ty Star Wars zajdu mrknout ještě potřetí. Nemálo hodin padlo za vlast také v obýváku před televizí, kde jsem opět vyseděl důlek a občas se mohlo zdát, že jsem k tomu gauči dokonce přirostl (Narcos!). Vzhledem k tomu, že již nemám na pohyblivé obrázky tolik volného času jako dřív, je to snad poprvé, co jsem nestihl zkouknout žádnou novinku z jihokorejské produkce a toho černobílého umění bylo taky docela poskrovnu. O zameškaném Sorrentinovi ani nemluvě. Zato jsem zcela poprvé do biografu vytáhl synátora. Jeho životní kinopremiérou byla nádherně animovaná Píseň moře, což byl možná trochu nevhodně zvolený severský art pro odrostlejší klacky, takže ta ryzí bezbřehá zábava se dostavila až u celovečeráku s Ovečkou Shaunem. A pak už to jelo jako po másle, Mimoni, Malý pán, V hlavě, Peanuts, Malý princ... a já jsem rád, že konečně mohu zase chodit do kina na animáky a necítit se při tom nepatřičně. Myslím, že udička se zasekla a jednou nám z toho caparta vyroste podobně zanícený fanda do filmu.

130

Nikkarin

Je to tady, přátelé! Nová Stotřicítka je konečně na pultech a těší se přízni věrných čtenářů. Ale že to byl porod. Možná si říkáte, že pět let v knižním byznysu není žádná doba, ovšem v navazující komiksové sérii je taková prodleva už docela signifikantní. Do zdržení zasáhly autorovy životní karamboly a odklad projektu na vedlejší kolej, poté i jistá tvůrčí nejistota spojená se ztrátou víry v pozitivní přijetí u čtenářského plebsu. Není tajemstvím, že vydání třetího dílu bylo spolufinancováno fanoušky skrze crowdfundingovou službu Katalyzátor, kde Nikkarinův komiks podpořila příznačná stotřicítka přispěvatelů, což mladému autorovi pozvedlo sebevědomí a obnovilo chuť v sérii pokračovat. Dobrá věc se nakonec povedla a my tak v rukou držíme třetí díl z plánované tetralogie. A vzhledem k tomu, že si nepamatuji, co jsem dělal včera, natož před pěti lety, vezmeme tu rekapitulaci rovnou z gruntu. Pohodlně se usaďte, Odysea začíná.