pátek 28. prosince 2012

Batman/Lobo: Deadly Serious

Sam Kieth


„Hold on! Where are you going?“
„To kick some schoolgirl butt.“


Batman a Lobo. Smrtelně vážní? Ani omylem. Proč? Protože Sam Kieth. Ten Sam Kieth, jehož obrázky vypadají jakoby je kreslilo dítě předškolního věku na LSD. A přesto mají jeho čmáranice kuledrtící fazónu. I kdyby scénář stál za mastodontí výkal, je-li na obálce Kiethovo jméno, vždy rád s gustem přičichnu, případně se v tom rovnou vyválím.

Letmý nástřel: Sídlo Waynovic famílie. Po noční šichtě si to Bruce v netopýřím kostýmku štráduje do hajan, když tu jej najednou zastihne těžký bolehlav a tajemný ženský hlas uvnitř jeho kebule mu sděluje, že je zapotřebí jeho pomoci a že bude vzápětí transportován na vesmírnou stanici vzdálenou od Země sedm světelných let. Podrobnosti mu údajně budou osvětleny na místě. Než se nebohý Bruce stačí ohradit, že leda tak nasrat, je pohlcen interdimenzionální škvírou a ocitá se na stanici kdesi ve vzduchoprázdnu. Zde jej vítá ženština s vizáží obrýlené knihovnice a sdělí mu, že byla také povolána hlasem ženy zvané Astrella, která jí zvěstovala příchod toho, jež zastaví nákazu. Samé otazníky.


Onou "nákazou" je míněna jakási mimozemská entita, ta napadá výhradně ženské hostitele a dělá z nich vraždící bestie. A momentálně sužuje obyvatele dotyčné vesmírné stanice. Mobilizace ovšem nepostihla pouze Batmana, do zbraně byl povolán i neúprosný lovec hlav a ultimátní vazbič, sám Velký šéf Lobo. Následuje nezbytná crossoverová přesdržková mezi hlavními protagonisty včetně dočasného usmíření, to když knihovnici právě posedne emzácký démon a udělá z ní sexy šťabajznu, která začne zběsile kosit vše živé ve svém okolí. Když zákeřná entita fyzicky vycucá tělesnou schránku hostitelky, snaží se rychle obsadit čerstvou. Třeba čtrnáctiletou školačku na exkurzi nebo omšelou striptérku za zenitem. A nebo Loba. Velmi vysoká hladina estrogenu v jeho zvráceném organismu přitáhne pozornost mimozemského svrabu silou elektromagnetu a jelikož se v průběhu děje vrátíme zpět do Batmanovy domoviny, propuká nefalšované peklo přímo na Zemi. Masové hroby poblíž Osvětimi hned vypadají jako nevinná rošťárna.


„I love the smell of the estrogen in the morning.“

Je to pakárna. Roztomilá braková jízda, nic světoborného. Chybí mi tam klasický hrubozrnný humor jaký umí kupříkladu Alan Grant, který Lobovi píše štěky na míru. Kieth má hláškovacího prostoru dost, bohužel není nijak výrazně využit. Lehce odfláklý scénář však zcela válcuje svými pověstně šmakózními malůvkami. Halucinogenní obrazy, šílené karikatury, tělesné proporce porušující veškerá pravidla. Hodně se mi líbila ryze úsměvná ikonická scéna, ve které Batman na poslední chvíli zachraňuje malého chlapce před koly rozjetého kamionu. Kiethova dynamika by se dala krájet.

Sam Kieth je scenárista a kreslíř v jedné osobě. U nás od něj vyšla první kniha ze série Maxx (nikdo si ji ale nekoupil, takže pokračování jsme se už nedočkali) nebo výtečný crossover Wolverine/Hulk. Také stál u zrodu Sandmanova univerza, když dával kontury jedinečným nápadům Neila Gaimana. Za zmínku stojí i Zero Girl, Batman: Secrets, Batman: Ghosts, Arkham Asylum: Madness a Lobo: Highway to Hell (se scénářem Scotta Iana). V poslední době se věnoval hororové sérii 30 Days of Night.

Deadly Serious není nejzásadnějším Kiethovým výtvorem, pokud ale nepohrdnete neokoukanou kresbou a na Temného rytíře či posledního Czarniana nedáte dopustit, jděte do toho. V opačném případě si dejte facku a nechoďte mi sem.

Žádné komentáře:

Okomentovat