pátek 3. srpna 2012

Wilson

Daniel Clowes


Z anotace na coveru:
„Wilson je šlechetný povaleč, osamělý starý mládenec, oddaný otec a manžel, idiot a sociopat, prolhaný chvastoun a přecitlivělá slečinka.“

Wilson je tak trochu kokot. Zapšklý obrýlený čtyřicátník bez stálého zaměstnání, jehož nejbližším (a jediným) přítelem je jeho psí mazlíček, většinu svého času tráví tím, že se dává náhodně do řeči s lidmi z jeho okolí, kteří se víceméně snaží ignorovat jeho zvídavé dotazy ohledně jejich živobytí a počtu zplozených dětí. Do zvráceného příběhu vstupujeme v době, kdy uplynulo již šestnáct let od rozvodu s jeho ženou, Wilson přichází o otce, prochází (nejspíše permanentní) krizí, trpí osamělostí a rozhodne se svou ex-manželku vyhledat. Ta se řadu let živí prostitucí a je závislá na drogách. Tedy alespoň ve Wilsonově choré mysli. Po mnoha absurdních a hořce vtipných peripetiích se Wilson ocitá ve vězení a v samotném závěru se dočká i "zaslouženého" prozření.


Děj je vyprávěn formou celostránkových stripů, tu slabších, onde trefných a výstižných a sem tam narazíte i na pár řádně ujetých (imitace psí mluvy za použití vysokého hlásku). Daniel Clowes platí za modlu americké alternativy, na triku má kupříkladu fantastický Ghost World nebo i u nás vydanou absurditu Jako sametová rukavice odlitá ze železa. U jednotlivých stripů střídá výtvarný styl, takže do Wilsonova světa nahlížíme nejen skrze realistickou kresbu, ale i karikaturu a občas zmizí barvy a zůstanou jednoduché skicy. Celé to působí dojmem, že se na tom podílelo vícero autorů. Clowes je buď schizofrenik nebo génius. To pravé pro milovníky atypických (rozuměj švihlých) sociálních komiksů.

Žádné komentáře:

Okomentovat